Jak sbalit kojence na cestu a nezbláznit se

Taky vzpomínáte na ty časy, kdy jste prostě vyšla ze dveří s malou kabelkou, sedla do auta a jela? S miminkem tahle jednoduchá akce občas připomíná stěhování národů a když se vracíte pouze jednou pro zapomenutou lahvičku, máte pocit superhrdiny, jak to šlo tentokrát hladce…

Po narození první dcery se můj život na nějakou dobu scvrknul do zhruba tříhodinových intervalů mezi krmeními. Jelikož to s kojením neklaplo, měla jsem zpočátku pocit, že absolvovat s miminkem cestu do 15 km vzdáleného města na nákup a vrátit se zpět do dalšího krmení, je naprostá „mission impossible“, kterou by nedal ani Tom Cruise.

Jelikož ale doma už skoro nebylo co jíst, bylo na čase sebrat odvahu a prostě to zkusit. První cesta s miminkem má u mě na stupnici stresujících zážitků od 1 do 10 slušnou osmičku. Celou cestu jsem každou minutu kontrolovala zpětné zrcátko, jestli dítě žije.

Na místě jsem nějakým způsobem zvládla umístit autosedačku na kočárek, projet s ním obchod (počet nárazů do regálu v obchodě nebudu radši udávat) a v jakémsi transu jsem do košíčku naházela náhodně pár věcí, které jsme cestou potkali (o kompletním nákupním seznamu nemohla být řeč) a svištěla k pokladně s jedinou myšlenkou v hlavě: Hlavně se dostat domů, než začne dítěti blikat oranžová kontrolka stavu mléka v bříšku. Naštěstí jsme dojeli včas, než se malé spustil alarm akutního hladu.

Od té doby se hodně změnilo. Už nevyjíždím s jedním prckem, ale hned se dvěma. Naštěstí už to zvládáme celkem levou zadní a jízdy autem pro mě začínají být spíše odpočinkovou záležitostí – já můžu minimálně 20 minut sedět, děti sedí také, díky bezpečnostním pásům mi nemůžou nikam utéct, v ideálním případě i usnou. Pokud jim nedám nic rizikového do ruky, šance, že způsobí nějakou újmu na zdraví sobě nebo majetkovou škodu nejbližšímu okolí, je poměrně malá.

Jak tedy vypravit dítě na cestu a nezbláznit se?

Ať už jezdíte pravidelně k prarodičům, kamarádce, na hřiště, na plavání nebo na nákupy, stojí za to mít to trochu zorganizované. Aspoň mě se to teda dost osvědčilo.

Nejhorší z celého cestování je pro mě vždycky balení. Nesnáším hlavně to dlouhé přemýšlení, jestli mám všechno a co vlastně budu potřebovat. Celou dobu jsem nervní, že něco důležitého zapomenu.

Tuhle nepříjemnost jsem vyřešila pomocí tzv. Kontrolních seznamů neboli Checklistů.

Chytrý telefon má v tuhle chvíli cenu zlata. Existuje mnoho mobilních aplikací na time management, zapisování úkolů apod. Pokud ta vaše umožňuje i zavedení kontrolního seznamu, máte vyhráno. Já používám applikaci DGT GTD a tam to je.

Mám v telefonu už léty ověřený kontrolní seznam na cesty s dětmi. Když se někam chystáme, jen vytáhnu telefon a podle seznamu nacpávám zavazadlo. Přitom odškrtávám, co už máme. Šetří mi to neskutečně čas a nervy. Místo dlouhého přemýšlení jen pobíhám domem a snáším věci na hromádku. Odpadají obavy, že něco zapomeneme. Když s dětmi zavírám dveře domu, stačí poslední letmý pohled do mobilu a vím, že máme všechno.

Díky Bohu za moderní technologie. Nebo mám děkovat Steveu Jobsovi nebo tak někomu? Je fakt, že Bůh toho o Androidu asi moc neví. Ať už to vymyslel kdokoliv, každopádně, díky hoši…

Obecně řečeno mému seznamu dominují tři hlavní věci:
• jídlo a jídelní pomůcky
• přebalovací pomůcky
• náhradní oblečení.

To je absolutní „must have“, bez toho s dětmi mimo domov nepřežiju. Ostatní jsou užitečné věci, bez kterých se to ale dá zvládnout. Občas přidávám i jednorázové položky, které následně mažu. Například, že mám při příští návštěvě babičce přivézt zpět tu krabičku, ve které nám před měsícem věnovala kus bábovky a krabička doličná stále ještě sní o své babičce v naší skříňce v kuchyni…

Můj další oblíbený trik je balíčkování. Odkoukala jsem od zkušenějších maminek, tak posílám dál. Spoustu věcí balím opakovaně, někdy ani nepoužiju a často také přendavám mezi různými zavazadly. Tématické balíčky jsou super. Jeden z nich je tzv. Přebalovací. Obsahuje přebalovací podložku, čisté pleny, vlhčené ubrousky a krém na prdýlku.

Mimochodem, tip na super praktickou přebalovací podložku najdete tady.

K čemu je dobré mít to v balíčku? Obsah se prakticky nemění, jen vždy přidáváte nové pleny. Když to máte v balíčku, stačí při balení jen vytáhnout z tašky, zkontrolovat jestli máte dost plínek a vrátit zpět. Hotovo. Když někde jste a potřebujete přebalit, vezmete dítě a přebalovací balíček a můžete vyrazit. Nepřehrabujete tašku, nevracíte se s polonahým mimčem pro krém…

V případě miminek, která ráda dekorují svoje oblečení oblíbenou hovínkově hnědou, doporučuji s sebou k přebalování brát i další balíček jménem Náhradní oblečení. Sem patří věrná kopie toho, co má vaše dítě aktuálně na sobě. Velikost balíčku a počet sad bude přímo úměrný délce vašeho výletu a vylučovacím zvyklostem vašeho prcka.

Mimochodem, oblečení se mi vybírá rychlostí blesku od doby, kdy jsem objevila metodu Marie Kondo a zavedla v dětských šuplíkách systém „ležatých komínků“. Přečíst si o tom můžete v tomhle článku.

Co vlastně použít jako balíček? Já používám takové ty zapínací igelitové pytlíky na potraviny z Ikea, dobré jsou i mrazicí sáčky se zipem. Použijete opakovaně, navíc chrání obsah před tekutinou vylitou ze stoprocentně netekoucí dětské lahve během přepravy. Navíc snadno přehodíte vše do kočárku před cestou na hřiště a na výlet za babičkou zase rychle naházíte do kabely či batohu.

Můj další balíček je obvykle Jídelní. Pro menší miminko jsou v něm kojenecké lahve, převařená voda a mléko v prášku, k tomu bryndák nebo plena. Pro starší miminko přidávám ještě balíček Příkrmový – bryndák, lžička, sklenička/dózička s jídlem, papírové kapesníčky, lahvička s pitím.

Království za mléko

Mimochodem, vymyslet vaření mléka mimo domov bylo pro mě asi největší psycho a hledání informací. Kamarádka plně kojila, takže si s sebou vozila vše potřebné i bez seznamu ať chtěla či ne. Mě se bohužel kojení nepodařilo, tak jsem řešila, jak to zvládnout bez rychlovarné konvice a tahání celé dózy umělého mléka s odměrkou.

Pokud jedu někam, kde bude možnost přihřívání, beru jen studenou převařenou vodu. Ideálně přímo v lahvičce, ze které se bude pít. Na umělé mléko existují super dávkovače od různých značek, obvykle mají tři oddíly, kam mléko doma nadávkujete odměrkou a potom už jen do teplé vody vysypete k tomu určeným otvorem odměřené množství. Je to podle mě bezpečnější a praktičtější, než vozit hotové rozmíchané mléko. A vystačí i na dlouhý výlet.

Když si nejsem jistá ohříváním, mám dvě varianty. Kamarád č. 1: Termoobal na lahev. Mám vyzkoušeno, že když do něj při odchodu z domu dám lahev s téměř vařící vodou, do dalšího krmení vychladne na vysněných 40 stupňů. Doporučuju předem vyzkoušet, jinak poznání, že je to u vás jinak, může být v ostré akci silně znepokojující.

Tuhle variantu jsem obvykle vozila s sebou na kratší výlety, případně jako pojistku, že bych cestou domů zůstala třeba v dopravní zácpě a nedojela včas.

Kamarád č. 2 je malá termoska. V té je možné s sebou také vozit horkou vodu, vydrží celý den. Ty nejšikovnější vyrábí pro své malé klienty výrobci dětských potřeb. Já měla šikovnou s plastovou krytkou tvaru kelímku, tak bylo možné horkou vodu z termosky vylít a použít jako vodní lázeň pro ohřátí příkrmu.

V obou případech doporučuju s sebou mít i studenou vodu pro případné namíchání s teplou na ideální teplotu. Teplotu vody zkouším – držte se – PRSTEM, konkrétně malíčkem, přijde mi nejvnímavější ze všech mých prstů. Když to budete doma zkoušet, brzo se naučíte rozeznat správnou teplotu. Předtím si samozřejmě ruce umyju, případně v terénu použiju dezinfekční sprejík, taky geniální věc.

Znám i maminky, které pro cesty autem pořídili speciální malou rychlovarnou konvici, která jde zapojit do elektrické zásuvky v autě. Zvažte jak moc využijete, podle mě je to spíš pro fajnšmekry a chronické cestovatele.

Každopádně, ať už zvládáte cestování s miminkem lépe či hůře, vězte, bude líp. Až budete schopní vyřešit svačinku s dítětem na cestách tak, že ho posadíte na nákupní vozík a vrazíte mu do ruky ovocnou kapsičku, kterou si vycucne (nebo pokydá bundu) sám, posouvá se váš mateřský život na nový, o dost pohodovější level.

Cestování zdar,

Vaše Alča